Původně jsem chtěla tento článek nazvat Óda na manžela, ale to bych mu nemohla udělat.

Pár dní po porodu třetí dcery se druhá dcera musela vzdá komfortu přesunu v kočárku. Stejně jako u jejího otce to bylo před jejím druhým rokem. (Teda já na tom byl o 4 měsíce hůř)

Od středního dětství (druhý stupeň ZŠ) jsem si přál nafukovací člun. Pořádný nafukovací člun. Manželka má pro mé racionálně argumentovatelné rozmary pochopení.

Dnes jsme si den rozdělili na tři úseky - hledání krabiček, něco na bytě, pískoviště. jídlo, spánek, ježdění autodráhou a koupání byly doprovodné volnočasové aktivity.

 a to se nepovažuji za nějakého excentrika. Prostě čas od času přijde chvíle, kdy je zapotřebí průkaz totožnosti vyměnit. Ale je to mrsk, jak by se řeklo vojenským žargónem.

 Je to třetí noc bez matky a sestry a už brečí docela často. Jednou denně.

 Rozdělili jsme si se ženou potomky na dobu delší než víkend. Rovnou na celý týden. 

Utíká to, až se tomu nechce věřit... Dneska je mi jeden měsíc, tak je na čase, abych taky něco písla, ne?

 Když jsme se před třemi roky nastěhovali. byl náš byt osazen výhradně standardními žárovkami. Dotehdejší zkušenost s úspornými zářivkami nebyla valná. Nevyhovovalo nám jejich světlo a zpoždění.

 V poslední době se mi podařilo skloubit dvě záliby. Mojí a starších dcer.

Před lety jsem někde slyšel, že pilot F1 s každým narozeným potomkem ztratí pár sekund na kolo. Já jsem jen zárodek pilota, ale po třech holkách to na sobě dost vidím.

 V posledním roce jsem se trochu začal zabývat i krizovým řízením. Dobrovolné to nebylo, ale moc jsem se ve firmě nebránil. V tomto týdnu jsem zažil školení pořádané britskou agenturou. V rámci tohoto školení jsme simulovali katastrofu.

Aneb kam až je schopna dogradovat moje lenost a čtenářova trpělivost. Dnes jsem neplánovaně získal celé odpoledne pro sebe a ocitl jsem se s autem v Kadani. To jsem tedy využil pro lov terénních kešek, které nejsou pro tým zrovna ideální. Zadařilo se. Pokusil jsem se tedy překopírovat záznamy na jednotlivých keškách, třeba to dá smysl.

O víkendu jsme já a Madlenka absolvovali již téměř tradiční splutí (toho) Ohře naším aeroklubem. Jízdu po vodě se ženou máme moc rádi, nejsme žádní skalní vodáci, ale díky kamarádovi island968 jsme tento druh trávení volna v přírodě objevili a i když ne do Jiljí, tak to byla součást svatební cesty. tentokráte byla žena upotána k týdenní Danielce, tak jsem nepohrdl společností Magdalenky.