Od středního dětství (druhý stupeň ZŠ) jsem si přál nafukovací člun. Pořádný nafukovací člun. Manželka má pro mé racionálně argumentovatelné rozmary pochopení.
Ve skutečnosti to nebylo ani tak kvůli mé představě z dětství, ale z praktických důvodů. Poslední kapkou bylo objíždění Hracholuské přehrady v sole na kanoi příbuzných přátel (tj. máme kámoše a jejich rodina má loď) při přepravě smečky dvou v průměru průměrně početných rodin.
Proběhlo pár konzultací s kontem, vodáky a byl vybrán tento člun (koupeno i zde na základě doporučení) s kajakářským pádlem, které se dá rozložit na dvě kanoistická (s menší plochou a trochu zahnutá, ale funkční).
Zhodnocení po první sezóně s několika využitími:
- největší prču z toho mají holky, když slouží jako bazének - i bez vody
- nafukování kompresorem trvá, ale byl doma a je přenosný
- nafukování pumpičkou je rychlé, ale bolí
- ovládání je snadné, neporovnával jsem s klasickou kanoe, ale asi to bude znatelně pomalejší a "na vodu" bych si to nevzal. Přece jen plast vydrží vše, tohle máme přece na rybníky, na blbnutí a na kešky na ostrovech
- je problém s vysycháním. Sice máme lodžii, ale vždy, když se chystám to sbalit, začne pršet...
- nedoporučuji před vyplutím mít otevřený vypouštěcí ventil,
- vejdeme se jen ve čtyřech (2+2), celá rodina už ne, viděl bych to na raft.
Nemáme důvod litovat investice.
zde chybí jedna sedačka, odlov kešky s panem Islandem968 (naše GPS je ta hezčí)
Při vypouštění se slečnou Doubravkou.
fotka pro pana Bártu, pořízeno z nafukovací měchuřiny