Jsem momentálně sama doma, spoustu práce za sebou (i před sebou), je čas na chvilku odpočinku, pročítám blog a s hrůzou jsem zjišťuju, jak dlouho jsem se neozvala😳, nechutně to utíká.

Mé nejbližší okolí i kamarádi dosáhli čtyřicítky, mám ještě dva roky čas, ale projevy "poločasu" se i u mne projevují.

 .... září je pomalu pryč a tady neproběhla zásadní informace o změně v životě naší Terezky.

 Ač je Terezka zářijová, nastoupila již letos školní docházku, důvody pro a proti jsme řešili dlouho, nakonec to tedy dopadlo takto.

S holčičkama jsme byli nedávno v DDR, kde jsme oba se ženou a mou maminkou, která nás doprovázela, zajásali na dálnici nad naleštěným Trabantem.

 Žena na mne houkla něco o tom, že kolega bloger Jarmik, ten co recenzuje knihy už poloprofi, nám uveřejnil pohled. Lepší úvod naší dovolené, kterou bych nazval jako vrchol mastňáctví, si nelze přát.