S holčičkama jsme byli nedávno v DDR, kde jsme oba se ženou a mou maminkou, která nás doprovázela, zajásali na dálnici nad naleštěným Trabantem.

 Žena na mne houkla něco o tom, že kolega bloger Jarmik, ten co recenzuje knihy už poloprofi, nám uveřejnil pohled. Lepší úvod naší dovolené, kterou bych nazval jako vrchol mastňáctví, si nelze přát.

 Minulý týden jsem bez rozcvičení v práci dostal tuhle otázku. Omlouvám se čtenáři, že je použita v originálu a možná ne přesně mluvnicky, on mi ji totiž položil Litevec.

 .... letí neskutečně rychle :-)

 I u nás nastala v rodinném koloběhu velká změna, v prosinci jsem nastoupila do práce. Zatím tomu stále nemůžu pořádně uvěřit, je to blízko (cca 10 min pěšky), nemusím dojíždět, školku i škołu máme za rohem, paní ředitelka je velmi přijemná a rozumná, prostě pohádka. 

Včera jsem s partou nejmenovaných kamarádů, provedl historicky první videokonferenci z naší domácnosti a možná z celé bytovky i ulice. To začalo tak.