DJ-TeAM
Je nás na naše záliby konečně dost a pereme se s měnícím světem.
Článek Dolomiti 98, feráty - překonání strachu z výšek
Komentáře k článku: Dolomiti 98, feráty - překonání strachu z výšek
hablina: Tý brďo, to jsou výkony.
Moje nejmladší má prosbu: až zase postavíš nějaké hezké vláčky a dej fotku na blog, je z nich úplně nadšená. Opakovaně koukáme na článek o nich a Anička kvílí, že je chce 
jr*: No, to je poslušně hlásím docela o něčem jiném! Ty jsi holt sportsmen, to je vidět! Já osobně mám strach z výšek a vlastně hory nesnáším, mně se líbí zdola a případně ze sedel, pokud možno širokých, abych nemusel být nikde blízko žádného srázu.
Horolezectví tedy není nic pro mě.
P.S. Děkuji za pochvalu mého článku. Do Alp se v retrospektivě ještě 2x vrátím, ovšem ne už do Dolomit.
dj-team: jr: s těma výškama, má sice sedák a nějaký to železo a nebudu Ti vykládat, že jsem dodělával zábadlí na balkoně u maminky, tudíž jsem visel na laně z venku, abys neupadl do mdlob. Jenomže s lanem a bez lana má sráz úplně jinou dimenzi Bez lana se bojím jako blázen, klepou se mi nohy. Na laně taky, ale jdu dál. Nebyl jsem nikdy prvolezec. Vždy jsem lezl jako druhý, ale jednou to přjde, beru to jako dobrý sport, navíc můj kamarád ho má rád taky.
jr*: Já se úmyslně vyhýbám (jakýmkoliv) nebezpečným situacím, pádům z velké výšky pak obzvláště, protože mne to nejenže nahání hrůzu, ale také by pádem něčeho tak velkého a těžkého jako jsem já, hrozilo výrazným otřesem půdy v místě dopadu a následnou seismologickou katastrofou
jr*: To je zvláštní, ale v letadlech, nebo třeba na rozhlednách to na mě tak nepůsobí (v letadlech asi vůbec ne). Nevím, čím to je. Zato když stojím na skále a vedle je sráz dolů, nejsem schopný pohybu a končím na čtyřech strachy bez sebe.
Do větroně se neskonale těším!
littlekey: Dobrý ty vole, zavsení pod převisem, dost dobrý. Já mám za sebou stěnu v Kadani a několikrát Vánočku v Perštejně. Nikdy jsem nevyváděl.Když byla řeč o kondici, včera jsme byli s mrňousama asi dvě hodiny v tělocvičně(kamarád je tělocvikář) tak jsem si dokazoval, že ještě nejsem úplně schnilej. Lano s nohama v pohodě, bez nohou ani milimetr, výmyk v pohodě, stoj z lehu vypružením v pohodě... Jinak fotky zakládám úplně stejně. V před dvěma lety jsem dostal krabici fotek, které dělal děda, je v nich celé naše dětství se segrou(naši nefotili skoro vůbec). Bylo toho fakt hodně, ale ten pocit, když jsem založil poslení eurodesku!
dj-team: jr: na rozhlednáchse bojím více než na skále, ta se nehoupe. Když jsem "stavěl" Spořku na Masaryčce ve Varech, tak jsme demontovali lešení, které se odkotvilo a brci chodili jen po trubkách. Výkyv asi dvacet čísel, já se mohl podělat strachy. Tak mne nechali rovnat materiál ve výtahu, kterej se kejval míň. Hnus.
lk: výmyk ano, možná i z visu, šplh bez nohou asi tak metr, kdysi jsem v Perštějně na táboře před spaním dával celé lano. Jsi dobrý.
Abych rozkryl ten převis. tam jsem zavěšenej, tak dobrej jsem nikdy nebyl, ale na efekt na balení holek (kdysi) dobrý 