DJ-TeAM
Je nás na naše záliby konečně dost a pereme se s měnícím světem.
Článek Uhlídat smečku
Komentáře k článku: Uhlídat smečku
eithne: Dobře to mají holky zmáklé 
Doufejte, že se vám jako třetí nenarodí maratónní běžec 
Jinak - fotka v lese nemá chybu. Tomu říkám pořádně využitá záda 
djová: mě tedy pobavila ta scéna s otvíráním dveří a následný úprk, vidím to úplně živě (a to jsem to neviděla ), až mě Madlenka prosila, ať se nesměju tak nahlas, že neslyší pohádku
jarmik: Hele, a na vychazeni na ulici z domu jsou jina pravidla nez na vychazeni na ulici z hospy?
dj-team: to by byla zajímavá disputace, už jsem se setkal s tím, že jsem se s cizí ženou, kterou jsem doprovázel do hospody srazil ve dveřích a celá hospoda na mne hleděla jako na hulváta...
ale máš pravdu, zmotal jsem to.
zmrzlinka: Frajerske su tie lezerne ruky v kapsach s detmi na chrbte
Potom, co som videla v ZOO matku s trojrocnym dietatom za krkom tlaciacu do kopca kociar s druhym mimi uz si nebudem stazovat, ze nevladzem nosit jedno dieta na rukach...
littlekey: Dobrá zátěž. Jen jsi zapomněl dodat, jak dlouho to takto vydržíš. Mě tahání za vlasy teda vadí. Už tak jich mám málo a ještě aby mi je někdo škubal
jarmik: Podle me takhle vydrzi k****sky dlouho. Zazil jsem s nim vychazku v podstatne horsi konstelaci (majda na rukou, t. Na koni)
dj-team:
No, neměřil jsem to, za krkem mne bolí tak po půl kilometru, což není moc, ale vydržím kilák, pak chvilku cupitat po vlastních a zase kilák. Ono po mechu a rovině v těch botech to jde samo.
Spíš k sesednutí nutí obavy před zlenivěním potomka, než moje únava, ale pohodlný to není
sargo: Óchy óchy, super fotky Holky jsou šikovné, muhaháá 
Poslední dobou si strašně užívám, že už tohle utíkání není takové téma... teda, občas zdrhne, ale už se pod nic nevrhá, to je jasné
dj-team: eithné: díky za vinš, to bych žárlil, maraton bych chtěl dát.
jana: máme i ostřejší, ale ne na blog
zmrzlinka: no, je to tak trochu inscenované, to uznávám, příště ještě zatáhnu břicho a srovnám chodidla
sargo: mužní a získává rozvážnost
paní islandová: Krásné fotky rodinko. Koala prošla zatěžkávací zkouškou. Dvě hodiny, 6 km, jedna delší zastávka při schovávání čehosi v lese , zčásti náročný terén, silný vítr, tři nad nulou, vlhko, ospalé robátko, moje záda (abych si dokázala, že to zvládnu 
), a mé obavy (o naše duševní zdraví, že jsme to robě vystavili takovému riskantnímu podniku). A výsledek - všichni velmi spokojení! 
Díky za inspiraci touto rodičovskou výbavou. Jen doufám, že debl tahat nebudu.
kaci: To není možný! Buď seš nadčlověk a nebo jste to tak naaranžovali jenom na focení, co? Schválně... jak tak s nima dlouho vydržíš? No ale každopádně to vypadá úúúžasně. Musím ukázat mužíčkovi... ovšem obávám se, že s tou jeho váhou... mno... radši mu to ani nebudu říkat, ještě by se chtěl hecnout... a my jsme rádi, že ho máme
---
kaci.pise.cz
dj-team: paní islandová: no, to máte kliku, neboť Majda a i Terezka to zpočátku odmítaly, jehorší je fáze naložení, přiznám se, že mne nebaví sundavat dítě z ramene i s krosnou a snažíme se vždy najít pomocníka. majda na debl nastupuje z vysokých pařezů, protože přiznám, že dřep bych nedokázal. Teda kecám, dokázal, ale nezvedl bych se
kaci: no, nadčlověk rozhodně nejsem. jsem spíše měkota, co neumí dcerám odmítnout a pak se tady chlubí. Ale již jsem na jednom z našich blogů podobnou fotografii uveřejnil, tehdá to byla dvě 1,5 rok stará děcka (Majda a bratránek)
hospodyňka : ano, bez nich není vaření, ještě mají chňapky atd..
Chachina: o, díky.
lucka*: Tak to mě pobavilo. Všude je to stejné. Akorát u nás nenosí tatínek, ale já. Někdo si to holt umí zařídit...