Příteli, přijeď!

Dnes jsem četl na webu nějaký text a navedl mne na myšlenku, kolik lidí mám ve svém okruhu, kvůli kterým bych kdykoli tzv. sedl do auta a vyrazil, kdyby potřebovali.

Tu situaci jsem zažil, kamarád zavolal, já všeho nechal a přijel. Sice jsem ve finále pomoci nemohl, ale byl jsem z jeho všech blízkých "nejrychlejší" a utužilo to naše přátelství. Rovněž tak můj nejlepší kamarád, když jsem před rokem znepojízdnil naše rodinné vozidlo, sedl a neptal se, přijel pro nás, zachránil mé ženy před zimou. Mám tedy jistou empirickou  zkušenost, vím, že to není kec, že pomoc přítele v nouzi je reálná věc.

I sedl jsem a začal počítat, kolik lidí v mém "nejbližším" okolí, by mi stálo za to, zvednout se, kdyby zavolali. Je to veliké číslo.

Tak veliké, že mne překvapilo.

Tak veliké, že mi zvedlo náladu. Mám vlastně veliké množství přátel, opravdových přátel.

Možná chlubící blog, ale schválně, sedněte, spočtěte a třeba se Vám taky zvedne nálada.