Komentáře k článku: Příteli, přijeď!
sargo: Když tak nad tím přemýšlím, je to číslo mnohem vyšší, než je těch, kteří by se odvážili zavolat. *smich*
island968: Je to přesně jak píše Sargo. Je hodně lidí pro které bych to udělal a netuší to. Snad je to i obráceně. Je to asi tím že je velice těžké někomu říct že ho mám opravdu rád. Je to tak blízko zesměšnění.
eithne: Já jsem v tomhle hrozný optimista, ale mám za to, že mám kolem sebe natolik slušné lidi, že by přijel kdokoliv z mého telefonního seznamu, komu bych zavolala a v jehož silách (auto+čas) by to bylo.
A v tom velmi blízkém okruhu lidí, kam bych se vůbec nerozpakovala volat, přátel a kamarádů taky není málo ;-)
jre: Zajímavá glosa, tu situaci jsem také zažil, v přeneseném slova smyslu, neb jsme byli na druhém konci světa (v opravdové nouzi, jak nás tenkrát okradli)a bylo to moc fajn vědět, že máme takové lidi ve svém okolí (de fakto jsme vybírali jen podle toho kdo bude s největší pravděpodobností právě na mailu). Je to určitě fajn.
Také ten pocit, že bych to udělal pro jiné hřeje, ale.... docela nedávno se mi stala jedna příhoda, kdy se mi něco takového málem šeredně vymstilo. Až bude čas, tak o tom napíšu, nebo možná radši ani ne, poděsil bych rodiče.
Viele Grüsse aus Deutschland!
koula: No, myslím žes mi svou úvahou docela vyrazil dech. Docela mne to vzalo tak jsem tu tužku skutečně do ruky vzal a začal počítat a psát a škrtat a dopisovat a zas škrtat ...