Zátiší z dětského pokoje

Dnes jsem byl na chvilku pozván dcerou do jejich království, abych se mohl obligátně účastnit stavby vláčků. Podařilo se pořídit netradiční záběry z dívčího pokoje...

Majda mne tentokrát nenechala cokoli montovat a se slovy: "Počkej, táto, musím to pořádně rozmyslet, ty nesahej, já to musím rozmyslet." Tak jsem si vzal zrcadlovku a vydal se na toulky jejím pokojem, protože pro samou stavbu vláčků v minulých dnech jsem zapomněl, jak jej od převzetí "degrétu" dokázala pozměnit.

Majda (ani se nechce věřit, že jí je jen lehce přes 2,5) má už na vláčky opět větší bednu. Kufřík zeje prázdnotou a bousím si na něj zuby, do aeroklubu jako dělanej!

Dnes ji ukojilo vyhazování dopravních značek do povětří.

Panenka houmlesačka, aneb bivak na karimatce.

po ulicích se válejí mončíčáci, co bude dál?

Naštěstí z toho skla pije nealko. Ale s chutí.

Moje zmijovka, kterou hledáme asi měsíc. Nevím, k čemu jí je.

Etalon na stojině postele.

V mikrovlnce je dečka, nevím.

"Táto, vyfoť mne se žehličkou!"

Prostě paráda, jen jí to tam asi začnu monitorovat. Asi není daleko den, kdy u ní zachumlaný najdu něco, co usilovně hledám. Třeba pas před služebkou...a to je ta lepší varianta, že to najdu :).