hablina: Uch, to znám, šroubováky v kufříku s panenčím oblečením, moje podprda v krabici s legem.....
dj-team: Věřím, že svou podprdu najdu vždy na svém místě
Je to asi normální. Děcka a staří lidé shromažďují.
sargo: Hablina: a taky tam máš svoje a nošené? :o))
DJ: myslím, že někteří tu teď začali přemýšlet, do které kategorie patří... ;o)
mk*: S radostí čtu Tolik podnětů
Zrovna včera jsem měla dilema, zda je vhodné pořídit chlapečkovi hračku žehličku, pokud nehodlám přijít o tu "opravdickou". Vláčel jí po zemi, vylil z ní všechnu vodu a nehodlal mi jí navrátit Prostě musím žehlit, až když náš prďola usne (např. zrovna teď).
Ale obávám se, že hračka ho neuspokojí. Jako dřevěné nářadíčko... Chce prostě jen opravdické věci...
dj-team: Jo, taky s některejma náhražkama neuspějeme. Je to boj. S Majdou kolikrát smlouvám, ale čekal jsem to trochu horší.
dj-team: To je podlé, přiznejte si, že se Vám to vymklo z rukou .
Uvidíme, "porovnáme" je za týden.
mk*: MK: Budu se utěšovat tím, že děti se po psychické stránce vyvíjejí velmi rychle a nelze srovnávat 2 leté s 2,5 letým Navíc holčičku a chlapečka!...
Je přece všeobecně známo, že holčičky jsou ve všem napřed :o)))
sargo: Holčičky napřed... tuhle jsme potkali jednu o tři měsíce mladší, o hlavu větší a o "půl roku starší". Pěkně jsme si pokecaly a když jsem ji později viděla, jak se sama krmí dortíkem, usoudila jsem, že to bude tou nezdravou stranou a taky občas Jášovi něco dovolím. :oDD
Jinak s hračkami je psina - Jáša se oblbnout nenechá ani náhodou a velmi chce pravé věci, ale na druhou stranu pochopil konečně existenci hraček jako něčeho, co je mu plně k dispozici a co je určeno pro něj, takže je aktivně vyhledává, miluje i ty nejminiaturnější dětské koutky - je to prostě připravené pro něj, jak je přesvědčen ;o) - a myslím, že tím, že mu došlo, že existují i věci "jenom jako", je ochoten přijímat náhražky, pokud patřičně hrají, jsou otvíratelné a dají se rozbrat. :oDD
dj-team: No jasně, holčičky jsou nade vše. Chci aspoň ještě jednu
Tu urychlenost ve vývoji dle svých 2 mladších sestřenic, 2 nevlastních bratrů, 1 neteře a 2 dcer docela podpruju. Zjevněmám málo klučičích vzorků v portfoliu, ale bedlivě sleduju okolí .
Nevím, kde se to v těch dětch bere, ale Majda dnes celý výlet kladla jen jednu otáku: " Kdy už budeme v tom pekáči?" (McDonald). Nikdy jsme tam nebyli, ale stejně jí to bere. To je fenomén. Upřímně mne bere. Abych nebyl pokrytec.
mk*: Sargo: Kdo ví, za co všechno může nezdravá strava Taky už jsem povolila např. čokoládu, ale efekt moc nepozoruji
Se máš, náš prcek je rozený realista (celý po tatínkovi a jakékoli záležitosti "jenom jako" mu připadají, myslím, trapné...
Ale občas se zapomene, a nemusíme např. scény se sanitkou a nemocnicí hrát naživo, jak tomu již bylo (to by bylo na dlouhé povídání, jak před vánocemi náš Péťa ochutnával prskavky )