Mohl to být vydařený večer, vydařená noc. Reset mozku pivem plzeňského typu tankovaného z tanku, přesun nočním metrem na poslední bus do Kladýnka, přesný obnos řidiči (hrdost) pokec s kolegou, spánek v busu, probuzení řidičem na konečné, kdybych se nezastavil. Dnes jsem letos poprvé doslova brečel.

Ne, není to anketa,  původně jsem chtěl dnes uložit hádankovou fotku, ale při hledání jsem našel jednu z MFFKV, chcete-li z IFFKV z roku cca 1998 (+-2 roky).

Uznávaný bloger JarMik označil naši společnou a námi vysoce ceněnou procházku za pokus! Budiž. Nebudu polemizovat, protože o to nejde. Důležité je, že děti ani tak neocenily hrátky s lopatkou tzv. malou honibodkou, ale oslovilo je logicky dětské hřiště. Dovolte nám trochu doprovodit obrazově.

Dnes jen takový výkřik.

Konečně to vyšlo, tak nejde se nepodělit o radost - od září vzali Madlenku do školky, dokonce hned u nás, máme to cca 5 minut pěšky, školka vypadá pěkně, snad se tam bude Madlence taky líbit.

Přejeme krásné jaro, Velikonoce a vůbec - mějte se prostě co nejlíp!

Paní Djová

Osud tomu nahrál, že krátce po svatbě jsme si koupili první velkou společnou věc. Auto. To auto bylo vyrobeno ve stejném týdnu, kdy vznikla naše první dcera, Magdalenka. Registrační značka byla velmi podobná jejímu datu narození. Prostě to auto si říkalo o to, aby bylo plnoprávným členem rodiny.