Je nás na naše záliby konečně dost a pereme se s měnícím světem.

djová: dotýká se mě to o to víc, že jsem šla kolem, když přijela záchranka...

paní islandová: Na to je těžko co říct, snad proto se člověk raději nezastavuje, protože tuší, že by nevěděl co si s tím má počít... Chápu Tě.
Trochu, lehce, to odlehčím. Dneska jsem si taky řekla "a neuděláš nic..." Nějaká baba se mi podívala do kufru. Měla tvrdší nárazník a neviděla auto před sebou ...

dj-team: Nevím, jestli takovýhle pocity zvracet na blog. No, autentické to je.

paní islandová: mrzí mne, že budete mít přelakován nejen předek, ale i zadek. Jsem rád, že jste O.K.

Musím uznat, že s počtem potomků exponenciálně roste obava z vnějšího světa a stejně tak roste i radost z čehokoli, co oni udělají.

---
dj-team.pise.cz

jre: smutný. Podle mě to hodně souvisí s tím, jak stárnem - vic si začíname uvědomovat věci, na která jsme dřív nemysleli, protož se nás (zdánlivě) netýkaly. Čím jsme starší, tím se tyhle věci (i statisticky) stávají tak nějak blíž v okolí. Tak buďme rádi za každý den, kdy nás osobně minou.

A vůbec - to chce přijít na jiné myšlenky. Pojeďte s námi na Máchovský vandr - což takhle v sobotu sraz v Ráji?

---
www.jarda-rejcha.blog.cz

dítka: Tedy Tvůj článek mě dostal. Taky jsem v podroušeném stavu, možná díky němu jsme schopni vnímat věci, které jinak zdají se "běžné". Díky brachu, rozumím Ti, moc.

sargo: Velmi si považuji věcí, které ovlivnit mohu, i když se zdají být špatné...

---
sargo.pise.cz

chachina: Naprosto chápu.. naprosto.

Mně tohleto "zvracení" pomáhá.

---
vilimci.pismenkuje.cz

hospodynka: U nás máme před dvěma základníma školama semafory. Ty první tam postavili, když tam kdosi přejel jednoho chlapce, ty druhé, když baba zajela osmiletou holčičku. Hnusné, že se nejdřív musí stát smrťák.

---
hospodynka.pise.cz

littlekey: Musíme věřit a doufat...a hlavně o tom nepřemýšlet.

dj-team: Děkuji všem za komentáře. Tak nějak nepřímo se toho dotkli s panem JM v sobotu v Rakovníku.

Držme si palce.

---
dj-team.pise.cz