Vychytávka

Ráno jsem odvážně nadzdvihl žaluzie a viděl ta bílá okna aut. No co, to není problém.

Soused již drbal škrabkou čelní sklo, podle tempa a efektivity už asi dlouho. U toho měl puštěný motor. To považuju za sobecké, neboť v naší malé ulici to pak smrdí. Pche. Vzal jsem nějakou lihovou vodičku za šedesát korun, naprášil na skla a počkal, až to steklo. Ani jsem nestačil obejít auto a byla skla čirá, zázrak. Soused zíral.

Naštvaně. Velice naštvaně, dokonce se šel podívat, jestli to není jen mokré.

Pak jsem nastartoval a chtěl vyjet. Nevyjel jsem, v místě, kde jsem parkoval jsem drhnul spodkem auta o zmrazky. Jak jsem se snažil vyjet, udělal se mi za autem oblak zplodin. Tak jsem vyndal lopatu a odkopal se. Motor běžel.

Nakonec jsem musel počkat, až soused dodrbe, protože jsem při vyjetí na tom ledě riskoval, že do něj narazím.

Tak nevím, jestli se nakonec soused nesmál více než já.