Čas tak neúprosně letí, někdy mám pocit, že vůbec nic nestíhám, přesto se toho děje tolik...
Pěkné počasí nás samozřejmě co nejčastěji vytáhlo ven, takže na nějaké psaní článků z "mého" pera jaksi nebyl čas, po pravdě ani psací nálada.
Holky rostou snad přímo před očima, každý den mě překvapí něčím novým, často se přistihnu při tom, jak se na ně dívám a říkám si, jaké máme štěstí, jsou zdravé, šikovné, sladké...dokážou si nás pěkně "otočit" kolem prstu, potvůrky jedny
Madlenka se naučila r a ř, najednou, jako by nic; přišla a řekla:" Mami, poslouchej, kamaRádka, peŘina." Jen jsem zůstala koukat, jak jí to šlo. Neustále vymýšlí nějaká slova, kde jsou ony hlásky, často vznikají i komické situace ( opakovala peřina, polštář, pak už nevěděla coby a najednou nadšeně vykřikla DEKA
Terezka mě zase dostává, když se jí ptám, co že dělá, odpoví s ledovým klidem :"Ni" (rozuměj nic), to jdu do kolen. Pozoruje Madlenku, snaží se po ní všechno opakovat, samozřejmě nejen to "dobré"
Doufám, že tohle pohodové a relativně klidné období vydrží co nejdéle, i když v srpnu asi moc klidu nebude
Paní DJová
s bratránkem na písku
zdrháme...
dáme si něco?
ještě trochu si pohrajeme...
