Mám chuť něco vypublikovat, ale vnitřní cenzura opět narůstá. Navíc dnešní den byl po pracovní stránce dost zlý, tak snad jen telegraficky.
Prvně se musím omluvit mamince. Dnešní hříčkou sousledností událostí si mohla myslet, že jsme na vyšetření v poradně dopadli nevalně, ale dopadli jsme skvěle a jen mne opravdu velmi bolela hlava a parkovat velké auto plné řvoucích dětí na přeplněném sídlišti? Pak se nelze divit větě: "Máš nějaký problém? Nemáš, tak dobrý, my jsme ve stresu, ahoj!" Mami, mrzí mne to. Omlouvám se.
A postřehy z dnešního dne:
- zkrotit dvě děcka, aby vydržela v klidu 90 minut v čekárně zdravotnického zařízení asi nelze, ale jsem na sebe hrd, že jsem to dokázal je uhlídat. byla tam dítka, která byla mimo dohled svých rodičů. Terezka mi jen jednou vběhla do prázdné ordinace, protože jsem zajišťoval cizího kluka.
- Nebydlíme na sídlišti a snad už nikdy bydlet nebudeme. Dnes se nám podařilo zaparkovat na správném místě a až u zvonků zjistit, že na Stodůlkách jsou tři stejná sídliště a my stojíme u jiného, přestože jsme tam byli již třikrát a rozhodně jsme u této popelnice již parkovali.
- Krůtí plátek s houbovou omáčkou v IKEA mne mile překvapil
- příště už opravdu zazvoním na souseda, až ponesu sám další gauč do třetího patra. (Už ani nevím, kolikrát jsem si to říkal.)
- Na dnešní návštěvě u nevidomého spolužáka jsem byl v nevýhodě, když jsem měl nalít sirup do hrnku ve tmě. Pe'tan prostě nepotřebuje světlo. Ale ten uklizený byt, kde jsem se nebál pustit děti, protože vše bylo na svém místě. Mám toho kluka rád a je pro mne výzvou. Pan inženýr z ministerstva. (máme po něm tandem)
- Mám rád pocit, když vezu rodinu v autě. Lichotí mi jejich důvěra.
- Terezce vyhlížíme novou autosedačku, nějak povyrostla.
- Ujistil jsem se, že nespavost není jen můj problém v mé generaci. Rovněž se začínám bát jít spát, ale pomáhá mi recept pana JM: vložit něco mezi spánek a práci.
- Holky (dcery) se mnou začaly tvrdě mávat. Snad o tom neví.
prostě den, který byl vychutnán. Nepromarněn, jako skvošová bota neznámeného hráče v lese v podkrušnohoří v létě roku 2008.
