v minulosti jsem tento čas trávil téměř výhradně na horách a nechyběl u toho můj nejlepší kamarád. Letos to vypadalo nadějně a koncerokovou exkluzivní dovolenou mi zkazily baktérie a viry. Měli jsme lyžovat, měli jsme kešovat, měli jsme vypsávat, měli jsme jezdit naším výborným autem a nakonec jsme leželi v posteli jak lazaři, skoro nic nejedli, zvraceli, potili se atd. Naštěstí se u většiny rodiny dostavil bod zvratu a krize ustupuje.
Natolik, že jsem dnes vyrazil na odpolední procházku po lese vyměnit návštěvní knihu v jedné naší kešce. Nádherný mrazivní den, ticho, paráda, takové dny mám rád. Stačí se dle hesla seveřanů patřičně přiobléci a je to dokonalé. Dojem mi zkazil doutnající ohníček uprostřed CHKO. Není to žádné oficiální tábořiště, tak jsem chvilku chodil okolo a zkoumal možné škody a zvažoval, zda-li jako správný emeritní pionýr a ochránce přírody s tím mám něco podniknout. Bylo to 3 m od rybníka, ale ten byl zamrzlej, sekyrku a vědro jsem tedy neměl.
Nakonec jsem se rozhodl pro močení, moc se mi nechtělo, ale co naplat, příroda je příroda a ta se musí chránit.
Kdo někdy močil v mínus deseti a když se mu moc nechce, pochopí, z jaké vzdálenosti jsem hasební pokus učinil. Ve svém věku bych mohl vědět, že v bezvětří oheň chlazený tekutinou produkuje páru a chrlí popel a to přímo vzhůru...no zapomněl jsem na to...
Oheň jsem neuhasil, načichl, oprášil jsem se a při cestě zpět jsem přemýšlel o tom našem slavném osmičkovém roce ze svého pohledu:
- nedošlo k žádným tragédiím a ošklivým nemocem
- Nedošlo k žádným škodám ani ztrátám resp. jsou zapomenuty.
- holky nám dělaly radost
- podařilo se prodat starý byt a srovnat tak hladinu dluhů na minimum
- přibylo nám auto, do kterého se všichni vejdem
- dosáhl jsem nechtěného hmotnostního maxima 90 kg při 180 cm, což byl impuls ke změně nejen jídelníčku (vlastně jsem vážil více, než zbytek rodiny dohromady)
- podařilo se udržet dobrou práci
- jedna titulní strana HN
- jedna pěkná služební cesta
- přednáška na konferenci v rodném městě
- podařil se mi splnit vytčený plachtařský cíl
- zažili jsme skvělou dovolenou s přáteli
- výborovka se povedla
Takže žádný tragédie, jak se nám vnucovalo médii v osmičkovém roce, byť jistě nějaký tragický a zásadní události se udály.
U nás se teda odehrála jen jedna zásadní událost, která v naší rodině přebíjí cokoli. Dozráli jsme k rozhodnutí, že dvě děti jsou skvělé, ale ve třech by jim mohlo být veseleji, proto v polovině srpna příštího roku 2009 očekáváme a věříme v klidné završení hatricku.
