Je nás na naše záliby konečně dost a pereme se s měnícím světem.

dj-team: ještě jsem zapomněl dopsat závěr, tak aspoň v komentářích.

Den po smrti dědy, jsem prohrnoval sníh hrablem, který on udělal a který jsem před pětadvaceti lety ani neuzvedl. Po deseti minutách jsem to hrablo zlomil (prostě stáří materiálu). No obrečel jsem to.
Nakonec jsem se asi po roce rozhodl a společně s maminkou koupili ukrutně předražený hrablo Fiskars, ale věřím, že vydrží dalších 25 let a třeba ho jednou zlomí můj zeť. Chci tím říct, že i nová věc může evokovat něco z minula. já s tím černooranžovým hrablem vždy vidím to zlomený. Kupodivu s ním nikdo jiný nechce pracovat.