Komentáře k článku: Rodičovská dovolená
sargo: Jé jé jé, sluníčko je Majda skvělé :-) Terezka zase vypadá správně ostře ;-)
No dobrá, pokus o nápravu dlouhé absence zdařilý. :-D
djová: největší sranda na tom je, že holky jsou naprosto v pohodě a "trpím" já:D, ale pravda je, že včerejšek byl prostě super!
eithne: Jé :-) Fotky v koupelně jsou hodnotné takhle pospolu různě zaostřené ;-)
A poslední - náladovka - nemá chybu ;-)
jarmik: Jó, klínovcovka-nadmrakovka.
Ani netušim, jak docela silnej vztah ke Klínovci vlastně mám, dokud si tam občas nevylezu nad mraky.
dj-team: asi lepší definice není.
My přes něj jezdili každý víkend a moře pod námi jsem znal pravidelně. Ten kraj mne dojímá, protože tam jsou stromy vysoký 10-15 m v místech, kde si pamatuju mrtvý les. Člověk by z toho i slzu uronil.
Ale nejlepší je Klínovec na kole. Zejména na tandemu. :)
island968: Chtěl jsem si rýpnout že pamatuju dobu kdy jsme se nahoře objevovali na kolech jen tak mimochodem. No předešel jsi mě.
jre: nechci rušit ochání nad roztomilými dítkami, ale když už jste s panem JM načli ten Klínovec, tak ten já mám taky rád. I když mi jiné "kopce" v Čechách přijdou malebnější, tenhle je prostě "náš" a to jak to okolí vypadá drsně až hrubě je právě to krásný. Akorát mi onehdá říkal pan lékárník MB, že snad tu stavbu nahoře mají už definitivně zbourat. Škoda, nikdy jsem nebyl uvnitř.
dj-team: island968: to bylo asi před patnácti kily! To se nikdy nevrátí. Ale je to tak, vyrazil jsem s Tebou na kolo a najednou jsme byli na Klínovci - cestou někam jinam, samozřejmě.
jre: je náš a mám ho moc rád. Ano, má se to zbořit, udělal jsem si fotku s autem, protože si dodnes pamatuji svou návštěvu rozhledny v době, kdy se tam ještě mohlo. Jak já se tehdy bál. Taky jsme tam byli na lyžáku, teda já určit, Tebe si nepamatuju :p.
jre: No já právě na lyžáku nebyl. Taky dodnes neumím lyžovat a mám celkově chabý vztah k zimním radovánkám. A kromě toho jsem ochuzen o spoustu věhlasných zážitků.
island968: Rozhled není z rozhledny nic moc. Dlouho už se ale snažím dostat nahoru do té obrovské vedle stojící věže a furt bez úspěchu. Přitom jsem se už dokázal vnutit na různá místa. Vzpomínka tak v mém podání patří lahodné rajské omáčce v restauraci a po ní následujícím nočním sjezdům na lyžích na autobus do Jáchymova.