DJ-TeAM
Je nás na naše záliby konečně dost a pereme se s měnícím světem.
Článek A ty mety, nějak se naplňujou
Komentáře k článku: A ty mety, nějak se naplňujou
jarmik: "již jen od kolen níže je vodorovně"
1000 km na nádrž je krása. Počítám, že ten motůrek dává možnosti hodně úsporné jízdy, pokud se nespěchá.
Docela by mě zajímalo, zda převažují lidé s cíli nebo lidé bezcílní. Já jsem naprosto bezcílný. V životě jsem to nepoznal ten pocit po něčem konkrétním toužít a snažit se toho dosáhnout. Vždycky s úžasem slyším, jak někdo jako dítě třeba něco strašně chtěl, dlouho na to spořil a pak si to koupil. Nikdy by mě ani v útlém dětství nenapadlo, že se to může vyplatit. Peníze jsem spořil, ale nekupoval nic velkého najednou.
Bohužel pro mě asi jsou vzácnější lidé cílevědomí. Počítám, že zmatená masa asi bude složena spíše z lidí mého typu...
dj-team: spotřebu to má od šesti do osmi, jenže kdo by s tím jezdil krokem. Možná, až začnu nosit klobouk. Tuhle nám to ukázalao dojezd 1300 km. U fabie jsem měl rekord 800, je to rozdíl
Nevěřím, každý máme nějaký pohnutky a u někoho, kdo má hypotéku nevěřím, že žije s výhledem v horizontu dní. Nevytyčoval jsem si mety v dětství (teda jo, ale try byly takové mlhavé - jakože se nerozvedu, nebudu chlastat, kouřit, pomáhat starým lidem..), ale v pubertě to byly sny, které mi přišly jako nedosažitelné a najednou... mám další - třeba první letní tábor holek a prázdný byt.
jr*: Ha, jaký zajímavý filosofický start... no, co bych tak k tomu... já jsem sice "cílný" ale jenom krátkododě. Dlouhodobé cílování mne moc nebaví, to dělám v práci. Oprava, to mám pocit, že dělám v práci.
Mít cíle, byť jenom ty krátkodobé je pro mě nesmírně důležité, já tomu říkám "mít na co se těšit", bez toho je život nuda a jsem otrávenej.
Teď se kurpříkladu cíleně těším na nový Canon 400 nebo 450D
P.S. Na Abergu jsme byli nedávno, je to holt škoda, že se to tak poruštělo. Na druhou stranu to taky mohla být už dneska ruina. Pokud bude možnost si tam někdy v létě dát pivo, nebo kafe (byť předražený), tak proč ne, výhled je pěkný.
P.P.S. Já mám v autě rekordní dojezd 850 km, pak jsem radši natankoval, protože se u nafťáčků nemá nechat dojít nafta úplně do dna. Odhaduju, že bych možná těch pade ještě dal. On ten Escort není tak úplně ztracený auto... ale stejně, už abych měl tu Oktávku.
sargo: Možná bude rozdíl v tom, jestli to člověk bere prostě jako život, který jde, více či méně zákonitým způsobem a který se prostě žije, nebo ty jednotlivé mezníky pojmenovává a dosahuje...
dj-team: jr: dneska jsem jel Oktávkou II 1,8 TFSI v nejvyšší výbavě, co má náš pan generální z frantovek do Práglu a to je svezení. Jel jsem přes Plzeň a kdybych nebyl srab, napíšu průměrnou rychlost. Byla nechutná. (V obci jezdím vždy pod zákonný limit).
sargo: takhle přes displej se to těžko komentuje. Mířil jsem spíše do roviny rozhodovací. Ve dvanácti jsem si na základě jedné dívčí knihy umanul, že ze mne bdue pilot. Asi by nebyl, kdybych tomu nešel hodně naproti. ale fakt hodně .
V posledním období mi přestává připadat z pohledu civilizace sobecké svůj vlastní život prostě zkonzumovat.
Obecně v posledních letech vedu debaty s přáteli a dost je udivuje, že mám sen, jak má vypadat život naší rodiny za deset let. (zcela jiná práce, jiné město, jiné bydlení). Dodávám, že materiální stránka není na prvních řádcích cílů. Cíli myslím třeba - uběhnout maraton, projezdit Dolomity na kole s Danečkem, obchodní pilot...Když to neklapne, co se stane? Nic, ale mohu-li se na životní křižovatce čas od času rozhlédnout, pak přece nebudu volit opačnou cestu. 
Uznávám, že to asi není masový postoj, navíc spousta cílů se zhroutí z objektivních příčin. V současnosti mi třeba chybí krátkodobé cíle.
Jo a pro Sargo podruhé - našel bych tvůj blog o tvém pětiletém/desetiletém plánu 
littlekey: Davide, lehce jsi mě vyděsil. To mi nemůžeš dělat, takovéto debaty se vedou po 5 pivech a třech panácích. Nicméně velmi rád bych tato závažná témata s Tebou někdy probral osobně...
Aberg nesnáším, jsem na něm tak 4 krát do týdne, ale už se to začíná lepšit, blížím se 500 km. Tuhle jsem si dal Dianu a zpátky přes Aberg a na Abergu jsem málem blinkal Bylo moc vedro
jarmik: DJ: Hypotéka není moc důkazem cílevědomosti. Kluci ode mě z práce, se kterýma se rovnam, co jsou cílevědomější, tak už hypošky nemají a spíš přesunujou rodiče do druhejch bytů, co pořídili jako investice...
Náhodou to roste pomalu jako velká otázka, jestli bych si nějaký cíl dát neměl. Zatim jenom tak pluju s davem a bez velkýho násilí se snažim poplatit dluhy. Říkám si, že až to poplatím, tak se teprve rozhlídnu, kde stojim a kam chci jít. Že teďka na to nemám chuť.
dj-team: jarmik: vím, že o hypotéce jsem začal sám, ale zrovna materiální cíle jdou mimo mne. To jsou pidicíle. Já asi napíšu větší pojednání, protože Vás to konečně přimělo ke komentování! na letní dovolenou totiž se sebou nesu úvahu o smyslu všeho.
Lk: hmm, když já u piva hrozně kecám a někdy si i vymýšlím. Takhle je to blogerská špetka v moři informací, nad kterou se leckterý čtenář může povznést.
jarmik: DJ: Jenže s nemateriálníma cílema mam problém, že dle mého všechny jsou malinký proti jedinému hodnotnému cíli, a to nebejt línej.
Bohužel nebejt línej je nechutně soustavný požadavek.
sargo: Jen ať to nepřehání. Co bychom s těma penězma dělali?! Kupovat byty je sice zábavné, ale pracné... 
jana*: Zajímavá debata, jen sidovolím připodotknout, že asi jarmik bude opravdu necílový člověk. V každé příručce (psychologické ) je základní poučka - formulovat cíl pozitivně, jaký chci být, co chci... ne negativně (viz nebýt líný). Ukazuje to, že s cílováním a úkoly nemáš příliš zkušeností. Ach, jak ti rozumím. .-)
pro DJ: Blog o smyslu života? To se teda těším .-)
pro Hablinu: mám dost podobný cíl. Držím palce!
sargo: Tady si jenom dovolím otázku, čistě češtinářskou: jaká je pozitivní formulace odhodlání "nebýt líný"? 
Ono "být pracovitý" či "být aktivní" je každé trochu něco jiného
jarmik: Když mně potěší prakticky cokoliv, co podniknu.
Navíc mám pocit, že většina akcií pro zábavu je velice vděčná a otevírá nám obzory, o nichž předem člověk netuší. Mám batole vděčné za každou pozornost, takže když překonám lenost, zvednu se od počítače, a prakticky cokoliv s ním podniknu, tak mně to uspokojuje. Podobně s mangelkou Podobně sám se sebou (jsem si třeba velice vděčen, když zajdu do posilky, nebo se poléčím).
V oblasti práce jsem také velice spokojen po každém dni, který neproflákám a něco nepodělám.
Mám pocit, že když bych se snažil k něčemu konkrétnímu upínat, jestli bych si jen neuškodil... Ale zase na druhou stranu, jestli to neni hloupý jen tak vegetovat.
sargo: Třeba už jsi naopak dosáhl stupně vyššího osvícení, kdy již není pro tebe velkých cílů, neb co potřebuješ, to máš - pak už si člověk opravdu může jenom dělat radost
jr*: Panečku, to se ti to tu rozkomentovalo....
souhlasím s panem PK, nejlépe se mi o životních cílech diskutuje po pátém pivu, jinak je to příliš vážné až skličující téma.
Každopádně jsem si vzpomněl, že jsem si jeden životní cíl kdysi dal. Ono je to teda spíš krédo a zní: "Mít se dobře" - v průběhu času se postupně mění úroveň "dobře" a zahrnují se pod tu různé jiné věci. Tak trochu to kopíruje cíle pana JM, které jsem pochopil jako "dělat si radost" - to je taky krásné.
Kdyby se mne ale kdokoliv zeptal "kde chci být za deset let" tak (kromě toho že přesně vím kde být nechci) bych odpověděl jenom: "nevím, kdekoliv ale abych se tam měl dobře".
dj-team: Přátelé, jinak Vás ani oslovit nejde. To je dávka příjemné energie, že mne skorem přestala bolet hlava. Děkuji všem za komentáře a názory. Pokusím se reagovat najednou .
Skutečně v poslední době, právě opojen tím, jak jsem se sebou spokojený (JM), se začínám trápit tím, že nemám střednědobé cíle, protože jakmile nějaký najdu, toužením se vysiluji a upínám síly k dosažení (hablina). Taky občas chlastám, abych si defragmentoval paměť a utříbil světonázor a rozebral to s podobně postiženými (JR a LK). Postoj Sargo taky začínám chápat.
Zaujal mne komentář paní JN, protože zahrála na mou narcisistně-exhibicionistickou strunu duše a říkám si, proč nenaformulovat to, co se mi honí hlavou poslední roky a čas od času mimo pivo diskutuji s lidmi, o kterých si myslím, že mi mají co říci. Jen nevím, jestli to není porušení formátu blogu. .
Na závěr jen - ani bych nevěřil, že někdy ještě vyrobíjm článke, který bdue mít podobný ohlas, jako ženiny .
chachina: Bájo fotečky. Obzvláště ta fotka s názvem "Majda raubířka" je naprosto super! 
A Majda je umělecká fotografka
eithne: Cíle a mety? Jasně, ten bestseller prostě po vejšce vydám! (I když možná až po té druhé )