sargo: Z pohledu nezávislého pozorovatele mohu říci, že se spolubydlící navrátili z akce v naprosto optimálním podvečerním rozpoložení (tj unaveni, vcelku najedeni a spokojeni).
djová: žena náhodou potřebu pečiva hlásila už ráno, chtěla ho jít dokonce koupit
jak již bylo napsáno, víc takových akcí!
littlekey: Ano plánovat se musí a né jako my v sobotu. Jeli jsme do Sokolova pro kus nábytku. Cestou tam zastávka v knihovně, cestou zpět Globus. V knihovně měli až od deseti, v Sokolově neměli vůbec. Příště to prostě nesmím nechat na ženu...
dj-team: Ano, vždy, když situace podobně vygraduje (zažil jsem a i ze své strany), sestavuji plán. Ale snad to se ženou bereme pořád jako nadsázku případně jako pomůcku.
Je však otázka, zda mi to nezaujatý čtenář uvěří.
jre: Plán je dobrá věc, otázkou je, zda má být člověk rád, když ho přesně dodrží, nebo si postesknout nad tím, že nenastala nějaká neočekávaná (i příjemná!) událost, která ho mohla překvapit.
Já mám rád plánování jako určitou obecnou konturu. Něco jako pojedeme na Island od tehdy do tehdy, objedeme ho kolem dokola a chceme vidět hlavně to, to a to. To mi stačí.
Gabča měla sice tendenci dělat plán přesně po dnech (resp. abych jako já dělal plán po dnech), po vzoru jednoho našeho kamaráda, ale mně se do takových detailů už nechce. Mám pocit, že se tím pak hodně svazuji a nutí mne to "se štvát".
No ale to jsem odbočil. Gratuluji k pěknému rodinnému výletu i ke koupi rohlíků
dj-team: a proto má být plán takový, aby nad ním člověk měl vždy kontrolu a měl před ním náskok, jako my s Járou. čekal jsem reálně tak 15 kešek a ne 28.