sargo: Cha chá
Nás, tedy myslím sebe, je maličko, jmenovkyni asi nepotkám. Až na to, že příjmení převažuje bez čárky, takže mě věčně někdo píše krátce...
hablina: V republice jednu jmenovkyni mám, ikdyž s mým jménem je to dost neuvěřitelné. Ale stalo se. Někdy si říkám, že bych ji ráda poznala.
dj-team: sargo: to je fakt, znám obě Vaše varianty. Mne si v poslední době dost pletou, jak to napsat. Už aby bylo mistrovství světa .
hablina: no já nevím, já bych raději byl sám za sebe. Před čaem mne to dost sebralo. Ještě mezi nás patří 16tiletej kluk z Vysočiny.
jarmik: No, u mně je to tak, že Míkovcové se vyskytujou hlavně v Nepomuku, odkad byl i můj děd. Nicméně s dlouhým í je nás hodně málo - když jsem se díval na ty statistiky na webu ministerstva vnitra, tak žije asi jen 50 takových kusů mužského pohlaví.
jr*: Já o žádném jmenovci nevím, krom táty a předtím dědy. Jsem svého druhu třetí, dnes druhý, budu se snažit abych se v budoucnu stále vyskytovali ve (svatých) trojicích. Ovšem na statistiky jsem se nedíval.
dj-team: jarmik: v Nepomuku jsem měl tak málem kořeny, no teď mám v Žatci
jr: já se taky dle tvrzení otce měl jmenovat Jaroslav (mamka tvrdí, že otec chtěl Václava, ale to je už jedno). Pravda je, že kdybych byl Jaroslav, byl bych třetí v pořadí a to má velké kouzlo a dost to uznávám. Ale holt musím založit tu novou tradici já, protože Jaroslava si otec pořídil ve druhém manželství. Nicméně mne otec oslovuje ve slabších chvílích D Jaroslave.
Nepsal jsem to již někdy, někde?
chachina: S příjmením za svobodna jsem příliš jmenovců neměla, zato mi ho všude neuvěřitelně komolili (německé příjmení). S Vilímovou už se jich pár najde.. a komolí mi ho taky, což prostě nechápu. Nejvíc mě pobavilo, když se mě jedna paní na úřadě ptala, jestli se po "V" píše měkké nebo tvrdé "Y"...
hablina: Za svobodna nikdo nedokázal napsat mé příjmení...v minulosti se to nějak zvrhlo a mí předkové se začali psát napůl německy a napůl česky, čímž vytvořili chaos. Jak já byla po svatbě ráda za to, co mám teď.
dj-team: chchina, hablina: mne psali taky německy, u mne je spíše zajímavé, jak málo lidí se odváží ke správnému tvaru v pátém pádě. Naše jméno upravené do druhé osoby č.j. zní tygr a málokdo řekne tygře, ale skoro všichni tygre. U svatby to oddávající pokonila taky mne to stálo chvilku sebepřemlouvání
Prostě se naše jméno skloňuje podle vzoru machr respektive mistr.
jr*: Tygr, che, che... a teď si představte, jak se vám jméno zkomolí, když ho vyslovují ve španělsky mluvící zemi. To jsem si teď docela užil, panečku! A nejen příjmení. Obvykle mne volali: "Charoslab, Rechča"
dj-team: obecně CH a jiné české specialitky jsou pro cizinu oříšek. Já to zažil na celosvětové konferenci, kde dokonale skonili jméno Jindřich.
To já jsem na tom z mezinárodního hlediska ještě dobře. Francouzi a Španělé koní to J, ale to se dá vydržet