Je nás na naše záliby konečně dost a pereme se s měnícím světem.

littlekey: Já jse myl nádobí od doby, kdy matka usoudila, že už ho nerozbiju, myslím, že to bylo od první třídy. Vypěstoval jsem si k tomu šílený odpor. Když povyrostla sestra střídaly jsme se, jeden myl a druhý utíral. To trvalo do doby než jsem šel na vejšku v 94. V 95. si jí naši pořídili. Do bytu jsme si jí pořídili rok po nastěhování. Cítím, že bych k tomuto tématu mohl napsat román, ale odpustím si to. Je to ve mě hluboho, to nádobí. Tuhle v práci v kuchyče mě při mytí konvice na čaj pozorovala kolegyně a konstatovala, že takto by to neumyla ani ona.