O této vcelku moderní hře se můžete dočíst již v mnoha pramenech na internetu i denním, týdenním či měsíčním tisku. Cílem této zprávy není její popularizace, jako spíše osvětlit náš postoj vůči této hře.
Začal jsem se o to zajímat v roce 2004, když jsem nám vybíral GPSku. Tenkrát to byla vyšší střední třída turistů tj. Garmin Legend. No a narazil jsem na www.geocaching.cz. Stránky českých hledačů. Tenkráte byly stránky velmi uživatelsky příjemné, skoro bych řekl, že až romantické. V létě 2004 bylo v celé republice asi 300 hledačů a 270 pokladů. Dnes je to asi dvacetinásobek. Na světě je nás přes půl mega. vzhledem k tomu, že spousta lidí loví v týmech, jako my, tak to je slušný kvantum lidí.
Podstata hry:
Cílem hry je najít poklad, který někdo jiný vymyslel, ukryl, zaměřil a souřadnice zveřejnil. Využívá se k tomu oficiální web www.geocaching.com, který je sice veden v američtině, ale zvládají jej i Češi, protože stránka popisující poklad, kterou ukryl Čech je většinou s českým doprovodným textem. Pro zjištění souřadnic je třeba se registrovat, ale je to zdarma a bez SPAMů.
Obecně se dá řící, že poklady se váží k nějakému zajímavému místu. Definice zajímavosti záleží na autorovi :)
Náš cíl hry:
Pobavit se s rodinou a poznat nepoznané. Tím nepoznaným myslíme místa ve svém okolí nebo v místech, kam zavítáme. Po přistěhování do Kladna jsme netušili, že je zde mnoho zajímavých zákoutí, která nejsou popsána ani v mapách Klubu českých turistů. Právě na ta místa nás zavedlo hledání plastových kjrabicečk v přírodě.
Varianty:
Schránky, poklady jsou různé. Uvádíme naše názvosloví, všeobecně užívané v závorce. Já osobně nesnáším třeba jednoslovné označení mobilního telefonu a další novotvary, proto žádám o shovívavost. :)
- Jednoduché (tradiční, tradicionálky), kdy stačí dojít na uveřejněné souřadnice a tam vyzvednout poklad
- vícenásobné (multiny), kde se jde od jedné krabičky ku druhé, až na konci je finálová schránka (finálovka). Někdy se nejde od krabičky ku krabičce, ale od zastávky ku zastávce, kde se plní úkoly nebo kombinace...skoro jako bojovka. Vlastně úplně jako bojovka, ale granátem se tam házet nemusí.
- neznámé skrýše (mysterky), kde hledač (kešer, kačer) musí udělat přípravu nejprve doma, nebo až na místě a prokázat určité schopnosti
- virtuální, kde absentuje schránka a "nalezení" se dokládá sdělením odpovědi autorovi. Odpověď je vázána k místu a neměla by jít dohledat bez návštěvy.
- webkamery, ty už dosluhují a tam se to chtělo zvěčnit přes net
- earthcache, to překládat nehodlám, zeměkoulovky je sice asi nové slovo, ale trochu ošklivé slovo. Zde se taky nic nenajde a narozdíl od předchozí kategorie se zde hledač poučí cosi z geologie a je schvalována ještě jakousi geologickou asociací.
- poštovní (letterboxy), tu jsme ještě nenašli, tak nepovažuju za vhodné se o ní vyjadřovat.
- eventy, jsou jich tři druhy, normální - prostě sraz hledačů, za který je bod jako za nalezenou schránku, CITO event, kde se uklízí vybraná lokalita od odpadků a megaevent, kde se sejde alespoň větší než velké množství hledačů. Eventům se vyhýbáme.
Co nás přitahuje?
- dostaneme se ven a procházky s prckama mají cíl
- v krabičce jsou různé hračky, proto děcka mohou šmelit a těší se na nález
- příroda a poznání nových lokalit
- pokladů stále přibývá, tudíž se vypravujeme stále do nových a nových míst
- trochu se protáhneme, i když se říká, že všichni, co to začali dělat ztloustli. Sedí totiž na webu a čekají na nové a nové poklady. Já ztloustl kvůli blogu, tak to už je jedno :)
- je to hra, nálezy se počítají a můžeme v nálezech závodit.
- spiklenectví, protože představa, že někdo někde něco schoval, smrtelník to přejde a přijde druhý blázen, který hrábne pod pařez a vytáhne litrovou pixlu do mikrovlnky mi připomíná dětství a hry s Brontosaury
- dost se mi zlepšil navigační smysl, přestože máme GPSku, která nás dovede na místo, je třeba pracovat s mapou, protože s kočárkem to nejde všude, je třeba notně zkoumat terén a odhadovat, jestli za horizontem bude stezka lesáků, nebo ne.
Sbírání bodů
Největší borec z ČR sbírá o rok méně než my, ale má oproti našim 269 nálezům 3025 kousků na kontě. Více než my má kdekdo. Podobných exotů, co sbírají tak pomalým tempem (a mají auto a nejsou mladší patnácti let) již moc není. Jsme na to hrdí, protože svou lenost maskujeme tím, že si to náramně užíváme :).
Skoro každý bude tvrdit, že to nedělá kvůli bodům, že mu jde o poznání, ale nám o body jde, jen prostě hledáme pomalu, ale jednou, jednou se dostaneme zpátky na 68 místo v ČR, kde jsme jeden čas sídlili. Dnešní 536. pozice je neskutečně daleko. Na světě jsme na 25000. místě:)
Utajení
To nás baví asi nejvíce. Skutečnost, že pod nosem mudlům, jak se nehledači nazývají , leží poklady, je fantastická. Anonymní nick na Geocaching.com utajení neodhalí, proto jsou hledači ajko my, jako je Yetti. Nikdo je nikdy neviděl, ale ví se, že existují. Pak jsou lidé, kteří se nestydí a schází se a diskutují o heldání. Třeba se jednou osmělíme, Zatím se stýkáme jen s těmi, které jsme hledáním nakazili :).
Jak tak koukám, docela dlouhý text, snad čtenář promine a vydrží.
Za odměnu přikládám postřeh z poslední doby, Majda si stále uchovává zalomené zápěstí při spaní. Zřejmě z ní bude dobrá kontrabasistka.
