Začalo nám období cochcáren

Užíval jsem si slavnostní chvilku s prckem na posteli, kam mne pozvala.

Pozvala, prostě zjistila, že jsem dovečeřel a asi už nemusím sedět u obrazovky, mrkla na mne a v tu ránu stála u žebříku a vystrkovala prdelku, abych ji vysadil do patra. Kdo by odolal. Zamáčkl jsem slzu dojetím a vydal se za ní.

Na patře ji už pár týdnů neláká dovádění v měkkém, ale spousty drobností maminky, které jsou ukryty v bezpečí před prckem 2 m nad zemí. A není počítáno s tím, že vyleze po žebříku, který byl vypočítán na minimální věk 15 let.

Když už padlo několik ostrých slov a několikrát jsem vykulil oči, dělala, že leží a neslyší. Moc jí to slušelo, tak jsem si nechal podat foťák a zkusil pár fotek.

Výsledkem zvolání: "Madlenko, kuk!" Je tohle...až při focení jsem zjistil, že našla tyčinky a začala je porcovat. Třeba jednou zvládne 15 za minutu...

Prostě si dělá, co chce. Vidíte ten bestiálně klidný pohled cynika? Chudák její budoucí partner, my už to nějak vydržíme...

Přepsáno z našeho původního blogu http://djr.blog.cz