Začalo nám období tykací

Majda mne vytrvale oslovuje jménem. Ve všech variantách, jak mne oslovuje žena. Včetně intonace.

Magdalence je zhruba 2,5 roku a pravděpodobně je v tom (doposud) nejroztomilejším období, kdy si o vše řekne, se vším pomůže a nejraději se mnou úřaduje u počítače a vychutnává si bušení do klávesy Enter. Idylku nám dost kazí asi rostoucí zuby Terezky a její noční disputace před a po kojení. Lidi v práci se už ze slušnosti neptají, proč jsem tak nevyspalý. :)

Madlenka do sady vyslýchacích otázek doplnila další: "Co říkáš?" Tu používá ve chvíli, kdy se mluví v jiné místnosti a ona to zaregistruje. Doběhne a pátrá. Dokonce ji umí použít i v minulém čase. Neustále stavíme vláčky a včera, včera jsem jí namontoval lustr do pokojíčku, opět ERBIUM z IKEA. Náš už třetí. Je čím dál levnější. Taky jsem z přeplatku zakoupil další úsporné zářivky, čímž se snížil počet standardních žárovek na dvě. Kupuju ty z IKEA, zkoušel jsem i jiné, ale teplota světla mi vyhovuje jen u ikeáckejch.

Po večerech stavíme vláčky, válíme těsto - brutální muchlování Majdy, Majda nám neustále "jakobaští" různé části těla a Terezka se pořád culí, proto nějaké noční rušení nevnímám. Prostě docela idylka. Vlastně dokonalá idylka.

Jen bych si měl vzít dovolenou, včera jsem začal nakládat nákup do cizího auta. Máme žlutou fabii combi, kolik jich za den potkáte? Maximálně jednu. A já si ji musel vyhlídnout. Přestože při bližším ohledání byla jiná.

Safra.

Ale na závěr jednu fotku celý rodiny, ano, jsme tam všichni, Madlenku jsem měl za krkem a vlastně jsem tam s Majdou dvakrát :).