jarmik: Já myslim, že lepší je to nechat v náznaku. Celkově mám tak tendenci tu práci odřezávat od života: zásadně nemam v práci žádný oblíbený hrneček, léta jsem používal jen erární; když došly, tak jsem koupil v tesku v první akci nejlevnější kus.
Jsem citlivka. Nějak prostě svoje oblíbený věci nechci rozmělňovat u soustruhu.
dj-team: jr, jm: věřím, že mi rozumíte. Je to předhysteriózní stádium.
Já mám naopak kancelář docela customizovanou, ale není problém ji vyklidit do hodiny. Ale hrníček mám svůj (svoje), už od vojny, kde jsme museli mít i vlastní příbor, mám poslední šuplík proviantní....
jr*: Já mám kancelář velice útulnou (od loňska vlastně poprvé znám pojem "vlastní kancelář" a tohle je už druhá). Mám tu fotky z cest, fíkus, čajovou konvici a spoustu čajů, repráčky, muziku, včera jsme pořídili dataprojektor, takže jsem konstatoval, že ještě gauč a netřeba se vracet domů! Ne, já se tu opravdu cítím dobře, až moc.
sargo: *zed* Mlýny, Mlýny... na to asi musí být člověk chlap *zed*
Na pracovišti jsem také měla sklony spíše po způsobu JM (vida, přeci jen máme něco společného! :oD), ale hrneček je důležitý, jedině svůj! :oD K hláškám jsem měla sklony propadat i se zákazníky a nadřízenými, ale nutno říci, že nejhorší reakce, jaké jsem se kdy dočkala, byl nezájem, většinou to naopak skvěle lámalo ledy ;o) Naopak u podřízených to dobrotu nedělalo, nevím proč. :oD
DJ: nemít k uniformám čepice... to je strašné, tomu se ještě říká uniformy? Měl bys s tím ze své moci úřední něco provést. A také zkrátit doporučený sestřih o dvě desetiny milimetru :oDD
dj-team: čepice máme, kulicha i bejzbolku. Jsi ja zaměstnanci, chtěli by ještě boty a kde to skončí? Nechce ještě moje boty?