Ráno jsem sice "musel" vstávat, ale pak už se den jen a jen dařil a vylepčoval.
Dopoledne jsme přijali milou návštěvu. Nemá cenu popisovat průběh, ten neměl chybu, ale rovnou budu sumarizvat:
- přijímat návštěvy s prcky, tedy dětmi, je dopoledne velmi příhodné a lze jen doporučit
- docela mi pomohlo zjištění, že i lidé, kterých si vážím, mají starosti, nepřipadám si pak tak nedokonale
- Majda do mne láduje čokoládové bonbóny :)
No a hlavně nám návštěa udělala radost. Radost nám dělá každá návštěva, ale u této vyzdvihujeme zjištění, že lze udělat nedělní návštěvu dopoledne. Byl to takový náhlý impuls a děkujeme za něj, hodně. Povedl se.
Jakmile se návštěva vzdálila, zahlodalo u nás krásné počasí a odhodlali jsem se vyrazit na procházku, kterou jsme spojili s lovem GPS pokladů. Nakonec jsme vzali auto a přiblížili se centru, protože okolí baráku máme prochozené a je to dost nuda. Potloukali jsme se po centru, když jsme zahlédli polovinu větrné elektrárny, která se buduje u Pcher a honosí se titulem doposud největší v ČR. Je u ní logicky GPS poklad.
Pohled ze sedmi km vzdušnou čarou.
Tak jsme vyrazili na místo, počasí bylo exkluzivní a kdo by seděl doma. Vždyť rotor má 100 m a věž má být vysoká 88 m.
Již stojící rotor.
Právě budovaný rotor, ten čudlík na kuželu vrtule (lehce vpravo dole pod visícím hákem jeřábu) je stojící dělník, ale pozor, s helmou! (Helma, jak známo, totiž prodlužuje postavu o cca 5 cm)
Lidí jako na Václaváku, ale je to teda monstrum. Obvykle se k podobným strojům za provozu nesmí, proto jsme té stavby chtěli využít. rostě paráda. Litoval jsem jen toho, že nás to nenapadlo dříve a mohli jsme sem vyrazit i s Rudňákama a taky toho, že je zrcadlovka v práci.
Jinak neděle parádní a navíc dva poklady ve statistice. Asi si večer dáme víno a Osadníky.