jr*: a safra, to jsi uhodil na mou citlivou strunu....
Tak předně: hlavně hodinky ano, hodinky jsou mus, já bez nich ani nespím ani se nesprchuji, zkrátka staly se přirozenou součástí mého těla (jakýmsi zrohovatělým výrůstkem) a bez nich by se mi asi zastavilo srdce. Takovou situaci jsem zažil na Havaji, kde jsem se neprozřetelně vykoupal v moři a slaná voda se ukázala jako velmi agresevní vůči hodinkám a pak jsem byl několik dní bez nich a bylo se mnou k nevydržení (slečna GE potvrdí). Nakonec jsem si musel koupit nějaké v supermarketu za 5 slovy pět dolarů a mám je do dneška, i když k třicetinám jsem dostal o rodičů nové, lepší, tak nosím ty.
Každopádně ale musí být ručičkové, na kombinaci netrvám, nějak mi digitální "ciferník" k srdci nepřirostl. Jsem dokonce velmi rád, že mám analogové hodiny i v autě (a pak že na těch Escortech něco není).
Do budoucna zvažuji, zda pořizovat nějaké dražší hodinky coby klenot, neb jiných klenotů nenosím a nosit nehodlám, ale zatím mi to přijde zbytečný.
S hodinkami na věčné časy!