V poslední době v práci dostávám dost zabrat a stále si říkám, co jsem v minulých životech udělal špatně a komu jsem ublížil, že narážím na takové...problémy. Ale pak to rozplete jedna obyčejná černobílá fotka. Prostě mám nadpozemskou kliku doma v rodině a chci to takhle nechat, prosím!
Vše probíhá dle plánu, stejně jako v předchozích dvou várkách. Ťukáme. Přestože již máme věk a jsme trochu více sledovaní, je to vlastně hladký průběh a klidně budu v práci potit krev, když doma to bude probíhat takhle správně i nadále. Radost z očekávaného potomka ve vymodleném měsíci srpnu by nemělo nic zkazit a trochu se stydíme za ten "kalkul":
- Tatínek je totiž nabubřelý srpeňák a srpeňáka, nejlépe taky lva, by moc chtěl. V prvním případě jsme nevydrželi s nervama a Madlenka je koncem června jako maminka (dva raci, to je dav a při procházce se musí pomalu a hodně couvat).
- Druhorozená Terezka je v září (tedy doživotní panna a vše musí být in ordnung),
- Z čistě statistického pohledu a s trochou analytiky předchozích úkonů, by to napotřetí iteračně mělo vyjít a zdá se, že 16.8.2008 (plus mínus) je asi den roll-outu (18.8. má svatbu sestřenka, žena obě holky přenášela, takže zase se nenajíme..)
Vše výše uvedené, prosím, berte s nadsázkou. Jsme zkrátka pyšní rodiče, co touto formou chtějí přátelům a příbuzným poskytnout první fotku Dáji(y) (pravděpodobná a v tuto chvíli kompromisní jména David/Daniela)
Nechci poňoukat, ale celej táta! :)