Drzost, hrdost.

To bylo tak, Honibody jsem přihlásil na Železného kačera.

Honibodi, pokud se to k Vám ještě nedoneslo, je chlapecký tým hledačů plastových pixel v přírodě, který byl neformálně sestaven letos v lednu a jeho cílem bylo ulovit sérii Za šipkou. To se nepovedlo, ale naše spojení se ukázalo životaschopné, vzájemnost silnou. Tak vznikl nick na geocaching.com a tým Honibodů složený z mužských částí rodin nicků dítka, island968 a DJ-team. Tedy tři chlapci, kteří mají v zádech celkem 8 žen (hádejte, kdo celou půlku J ).

Já, DJ, jsem nástěnkářem, což je funkce důležitá, jsem na ni hrdý a určil jsem si ji sám. Nástěnkář zdobí nástěnku a píše logy. Nástěnkář rovněž věnoval týmu lopatku Honibodku, která nás provází po významných událostech.

Ale zpět k Železnému kačeru, alias IRONDUCKS, pořádaný Die Hexenschussbrigade, autoritami českého geocachingu. Chlapci z týmu měli obavy, že se vlamujeme někam, kam nepatříme, ale Honibodi bodují již od prvních bodů (to by skoro mohlo být naše heslo), proto jsem se neobával, že bychom si ostudu pokazili, či dokonce uřízli. Dokonce jsem jako vedoucí týmu (pouze pro tento závod) určil, že beru jen max. šesté místo. Kluci, přiznávám i já, mysleli na tak třetí místo odspodu, zbytek by byl úspěch. IRONDUCKS je pětkový event v terénu, tj. je třeba speciální vybavení ke zdolání překážek. Byla požadována horolezecká výbava a cyklovýbava. Proto jsme se dovybavili potřebným cajkem, potrénovali v místním terénu v lezení a sešli se k přesunu do jižních Čech naším pýžem, které bylo speciálně pro tento účel vybaveno a naloženo po plato.

Závod byl tvrdý, sice nějakých 46,5 km není žádná dřina, ale nebylo to zrovna po rovince a pokud máte každou chvilku někde slaňovat, lézt, nebo běhat, člověka to unaví. Navíc jsem letos snad ani 50 neujel a to ani kumulativně. Dost na rotopedu, což bylo znát, ale pořád ne dost na první místo J.

Elita organizátorů a jejich příznivců dokázala, že to umí a umí se vydat pro ostatní. Závodníci, kteří na startu prohlašovali, že si jedou pro bod, chtějí přežít a chtějí si užít krajinu se nakonec nechali strhnout atmosférou a začali závodit. Včetně Honibodů. Dařilo se předjíždět kochače a ještě horší cyklisty, dařilo se nám plnit úkoly a podařilo se nám nechat dva poslední úkoly na pana DJ. Každý měl plnit dva úkoly, vše se štípalo do karet, týmy byly foceny pro kontrolu, prostě parádní zázemí. Plnil jsem vlastně poslední tři úkoly, kdy zbylí Honibodáci jen drželi dírky a to jsem jim teda ještě musel poradit, ale nebudu fňukat, byl jsem vedoucí a měl jsem si to lépe zorganizovat, proto příště přenechám vedení někomu jinému a užiju se něco lehčího J.

Dříve jsem se setkávání kačerů vyhýbal, ale nutno dodat, že mne to letos začalo bavit a jak již psal Jarmik o desetiletém eventu, pěkné eventy dokáží divy. Tento mne udivil navždy.

Pánové organizátorové, asi tyto řádky nebudete nikdy číst, ale považuji za nezbytné se Vám na vlastním území poklonit. A poděkovat. Děkuji.

Výsledné šesté místo jsem nařídil, tak jsme jej i dosáhli, bylo to ode mne drzé, ale jsem na náš výkon hrdý a věřím, že věhlas Honibodů překročil hranice Karlovarského kraje. Nečekali to od nás nikdo. Můj šéf řekl, že šestý místo dobrý a to je za tři, takže pánové, příště musíme máknout J.

Vteřinové rozdíly svědčí o nasazení.

Povídání o eventu lze nalézt zde a hlavně na GeoWeSpě zde.

Užité fotografie jsem si vypůjčil od autorů eventu a kolegů Honibodů.

Lopata Honibodka nemohla chybět u focení vítězů :-) (dle vzoru Forest Gump)

Byl tam i Kanyza