Dnes jsme se měli setkat se Sargovejma, tak alespoň podobný nadpis :).
Ráno jsem si vzpomněl na rok 1890.
Madlenka má ráda takový ty hobbymarkety, jako táta. Dokonale si pamatuje jejich názvy a když třeba dlouho nejedeme do jednoho z nich, začne si domýšlet, že ho zavřeli. Tam jsme strávili dopolední chvilku, zatímco mamka vařila. Ještě než jsme vyrazili, dostala Majda pod třešní před domem hubáka.
Po obědě a svátečním dvaciáši jsem byl nucen vybrat destinaci pro procházku, tak jsem si vzpomněl na Žerotín, kde máme jeden poklad nedohledaný a nedá se zvládnout během všedního dne. Taky se tam dá létat s modelem. Epizoda s modelem proběhla před procházkou, protože Terezka spala. Fotky pořídila žena musím říct, že s ohledem na neoperativnost digitálního kompaktu a rychlost modelu se povedly. Až si pořídím nový, nechám si to od ní nafotit. Nutno připustit, že jsme záběry opakovali nesčetněkrát, ale řídit model mne baví.
To není montáž, uvažte rychlost modelu cca 25 km/h, pouze klouže, bez motoru, žena nestojí na žádné terénní nerovnosti a Majda se tradičně vrtá v hlíně.
je znát, že už toho nalítal, ocasní plochy byly kdysi vodorovné a trup byl přímý. Budou narozky...
Tak jsme si udělali krásné nedělní odpoledne, které jsem si nechal kazit jen občasným pohledem na oblohu, kde se prohánběla letadla z letišť Panenský Týnec a Slaný. V Mariánkách máme pořád mokrou dráhu a nelétáme...
Vzácná chvilka na vlastních nohou. Dnes mne dost bolí záda, přece jenom v krosničce se pronese.
Překvapilo mne, že si Madlenka chtěla se šnečkem hrát.
A aby Terezce nebylo líto, že není na fotkách:
TV by se asi stala fenoménem, mne zaujaly jejich podkovy pod nosem.